Narozen 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigrovali rodiče do Švýcarska a vzali jej s sebou, od té doby žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Wunderzeit (Čas zázraků), ten jej vystřelil ke hvězdám a díky úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob beschließt zu lieben (Jacob se odhodlá milovat), v němž líčící osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. V popředí autorova zájmu je „lidská bytost, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít“, ústředními tématy tvorby pak migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana: „Doma se cítím patrně na dvou místech, a přitom nemám vlast.“ Švýcarsko mu poskytuje materiální zázemí, Rumunsko náměty k psaní.